Mají být chodníky rovné nebo křivé?
Při rekonstrukcích černošických ulic se bohužel projevuje velký nešvar poslední let. Jde o chodníky. Místo aby se stavěly tak, aby byly příjemné a bezpečné pro chodce – koneckonců již z názvu by mělo snad všem být jasné, že pro chodce jsou určeny především - jsou většinou znetvořeny tak, aby maximální pohodlí poskytovaly autům, které přes ně dvakrát za den přejíždí do své garáže či zahrady... Dnes je mnoho nově postavených černošických chodníků nepohodlných – a při náledí, pro maminky s kočárkem, pro starší občany či pro invalidy o berlích nebo na vozíku jsou dokonce přímo nebezpečné. Přitom, jak je v životě časté, stačí málo – hlavní je chtít.
Celý minulý rok jsem opakovaně a důrazně apeloval na vedoucího odboru investic pana Skalického, na ostatní členy investiční komise, místostarostu Jirouta i celé zastupitelstvo, aby se toto v Černošicích změnilo.
Svoji argumentaci jsem dokonce mohl podpořit odborným názorem pracovnice Ministerstva dopravy, která je zároveň autorkou směrnice o projektování místních komunikací. Předložil jsem i řadu fotografií ilustrujících jak špatný, tak ten žádoucí způsob provedení. Pod tíhou argumentům mi bylo zatím ústně přislíbeno panem Skalickým, že už při letošních rekonstrukcích ulic v Černošicích na správnou konstrukci chodníků bude více brán zřetel.
O co přesně jde? Chodník by měl v celé své ploše, tj. podélně i napříč, v maximální míře v rovině, a plně kopírovat linii vozovky. Snižovat je přes celou šíři kvůli plynulému nájezdu aut do garáže nebo zahrady je nevhodné – pro auta zbytečné (stačí jim sešikmený obrubník) a pro chodce nepříjemné. Jistě to znáte, když se Vám chodník neustále vlní, propadá a stoupá pod nohami. V některých obtížných místech cenou za kvalitní chodník může být třeba i nutná úprava vrat (posun pantů apod.) - a tuto vyvolanou investici by při rekonstrukci mělo nést město. Ale i za tuto cenu je třeba trvat na tom, že když už rekonstruujeme místní ulice a stavíme nové chodníky, je třeba to udělat jednou pro vždy pořádně.
Následující fotografie ukazují několik příkladů (vše vyfoceno v Černošicích), jak to vypadat nemá. Například s dětským kočárkem nebo na vozíku či při náledí jsou některá tato místa kvůli šikmému náklonu neschůdná, a člověk je nucen vstoupit (třeba i v zatáčce) do silnice a dát své zdraví všanc projíždějícím vozidlům.
 |
 |
 |
Přitom řešení je známé, a používají jej i dnes i mnohem chudší obce daleko od Prahy. Chudší, ale asi o něco osvícenější nebo ohleduplnější...
 |
 |
 |