Kandidati
Mgr. Filip Kořínek
V roce 1996 jsem promoval v oboru ekonomie na IES Univerzity Karlovy, s krátkým stipendiem na Université Paris I-Sorbonne. Mé pracovní zkušenosti zahrnují Americké velvyslanectví v Praze (1993–97) či spolupráci se Světovou bankou (2000). V roce 1997 jsem založil konzultační společnosti pro zahraniční obchod, průzkum trhu a marketing, jejímž jsem dodnes majitelem a ředitelem. Hovořím anglicky, francouzsky a německy. Jsem ženatý, dcera chodí v Černošicích do školky, syn do školy.
Prosazuji, aby Černošice byly moderně spravovaným a fungujícím městem, třeba po vzoru malých rakouských měst. Chci otevřít městský úřad občanům z pohledu komunikace a dostupnosti informací. Chci zásadně změnit atmosféru a usilovat o konstruktivní spolupráci všech zastupitelů, úředníků i aktivních občanů podle jejich zájmů a schopností, a ne politických názorů či příslušnosti. Chci zapojit obyvatele do klíčových rozhodnutí, zvýšit efektivitu a kvalitu městských investic, dělat věci systémově a dotahovat je. Naše konkrétní zamýšlené kroky vyplývají z programu, na jehož přípravě jsem se aktivně podílel. Sehrál jsem také, myslím, klíčovou roli v odhalení kauzy Dalmatin a záchraně pozemků pod školou pro budoucí veřejné využití.
E-mail: f.korinek@vecicernosicke.cz
Ing. Daniela Göttelová
Vystudovala jsem zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické v Praze. Pracovala jsem jako obchodní referent ve firmě Skloexport Liberec a na správě nemovitostí Bytového podniku Prahy 6. Po mateřské dovolené jsem začala pracovat ve firmě svého manžela. V rámci celoživotního vzdělávání studuji psychoterapii. Do Černošic jsme se přistěhovali před 15 lety se dvěma dětmi – Gabrielou (18) a Adamem (15), a tady k nim přibyla ještě Agáta (9).
V roce 2002 jsem se stala předsedkyní občanského sdružení Spolu, které jsem společně s přáteli založila. V Domažlické ulici jsme vybudovali z grantu dětské hřiště, pořádáme akce pro rodiny s dětmi, angažujeme se ve zlepšení bezpečnosti dopravy a ochraně životního prostředí.
Od roku 2006 jsem zastupitelkou. Do místní politiky jsem vstupovala s trochu troufalým předsevzetím, že politika nezmění mě, ale já změním politiku. I z pozice opoziční zastupitelky se mi to, myslím, alespoň částečně dařilo – přispěla jsem k odhalení několika zásadních kauz, např. Dalmatin, pomohla jsem vyřešit pár konkrétních lokálních problémů, s nimiž se na mě lidé obrátili, a po celou dobu jsem usilovala o zlepšení celkové informovanosti občanů o dění v obci. Aktivně spolupracuji s nevládními protikorupčními organizacemi.
Ve správě města mě eminentně zajímá přístup občanů k informacím, kvalita veřejných zakázek, pořádek a čistota ve městě. Za samozřejmost považuji respektování potřeb všech věkových a sociálních skupin občanů a rovnoměrný rozvoj všech částí Černošic.
Ráda cestuji, čtu a sportuji – dříve jsem závodně běhala na lyžích, v poslední době mě nadchlo vodní lyžování.
Černošice mají podle mého názoru obrovský potenciál skvělých lidí, kteří jsou ochotni zapojit se do společenského života.
E-mail: d.gottelova@vecicernosicke.cz
Ing. Tomáš Hlaváček
Jsem absolventem Fakulty financí a účetnictví na Vysoké škole ekonomické v Praze včetně stipendijního studia na London School of Economics. Jsem partnerem mezinárodní advokátní kanceláře White & Case, kde od roku 2002 pracuji jako daňový poradce. Předcházejících pět let jsem působil ve stejném oboru u společnosti Arthur Andersen, mluvím plynně anglicky.
Jsem ženatý, mám dvě dcery a syna. Ve volném čase se kromě rodiny věnuji převážně sportu, pravidelně se účastním amatérských závodů na horských kolech.
Po celé stávající volební období jsem byl členem finančního výboru, v zastupitelstvu se chci i nadále věnovat problematice městského rozpočtu a bránit neúměrnému navyšování zadlužení města. Dále se hodlám soustředit na oblast územního plánování: chci se zasadit o definitivní zastavení rozšiřování zastavitelného území našeho města a v jeho rámci pak volné plochy citlivě regulovat tak, aby se Černošice nestaly jen nevzhledným předměstím Prahy.
E-mail: t.hlavacek@vecicernosicke.cz
PhDr. Lenka Kalousková, Ph.D.
Vystudovala jsem historii a němčinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, tamtéž jsem získala v roce 2001 doktorát (postgraduální studium jsem částečně absolvovala na univerzitě v Bernu ve Švýcarsku). Od roku 1999 pracuji jako odborná asistentka na katedře němčiny na Vysoké škole ekonomické v Praze.
Černošické problémy jsou mi coby rodačce velmi dobře známy, moji předkové patřili mezi první obyvatele Vráže. Do komunální politiky mě přivedla nespokojenost s plánovaným územním rozvojem Černošic. Jsem přesvědčena, že Černošice by si měly ponechat statut zeleného městečka, kde výstavba bude respektovat původní krajinný ráz a nebude se výrazně rozšiřovat za hranice současného zastavěného území. Poslední čtyři roky jsem členkou komise životního prostředí a komise školské a pro mládež. V komunální politice bych se i nadále chtěla zaměřit na aktuální problémy týkající se dětí (odpovídající počet míst ve školách, bezpečná cesta do školy, dostatek hřišť pro všechny věkové kategorie apod.), zkvalitnění životních podmínek místních obyvatel a zasadit se o lepší komunikaci radnice s občany.
E-mail: l.kalouskova@vecicernosicke.cz
Ing. Pavel Tichý
V roce 2001 promoval na Podnikohospodářské fakultě VŠE. Pracovní kariéru zahájil již během studia v rodinné firmě zabývající se výrobou zdravotnických prostředků v oboru oftalmologie a rehabilitace. Od roku 1999 vede svoji firmu vyvíjející internetové aplikace a provozující internetové obchody. Hovoří anglicky a německy. Ve chvílích, kdy nepracuje nebo se nevěnuje své rodině, rád lyžuje, hraje sálovou kopanou nebo squash.
Přestože v Černošicích bydlí trvale s manželkou a dvěma syny teprve od roku 2005, strávil zde velkou část svého života, ať už na chatě na Vráži nebo u prarodičů v Mokropsích. Pokud se někomu bude zdát jméno Tichý/á povědomé, je možné, že prošel péčí jeho babičky Zdeňky ve školce v Topolské, kde dlouhá léta působila jako ředitelka.
Do komunální politiky ho přivedl pocit spoluzodpovědnosti za to, kam a jak se Černošice budou vyvíjet. Je proti spolufinancování zbytečných projektů, i když nám na ně většinu peněz „daruje“ Evropská unie, je proti komerční a rezidenční výstavbě pod školou. Je pro územní a populační rozvoj města v souladu s rozvojem infrastruktury a občanského vybavení, je pro začlenění oddechových zón či parků do území pro novou zástavbu i pro přísnější regulaci architektonického řešení staveb.
E-mail: p.tichy@vecicernosicke.cz
Ing. Milena Paříková
Jsem absolventkou Vysoké školy chemicko – technologické v Praze. Pracuji jako ředitelka marketingu ve Výzkumném ústavu maltovin Praha, s.r.o. v Radotíně, jehož jsem i spolumajitelkou.
Jsem vdaná, matka dvou dospělých synů.
Volný čas věnuji zahradě. Mám velice ráda květiny a přírodu vůbec, v zimním období ji mám nastěhovanou doma v zimní zahradě, kde nejen pěstuji různé i exotické rostliny, ale kde si i aranžuji suché květiny a nyní se pokouším i malovat. Dále ráda sportuji, jezdím na kole, lyžuji, jsem dlouholetou členkou Sokola Černošice a černošického tenisového klubu. Velmi ráda chodím na dlouhé procházky po Černošicích a okolí se svým psem Andym.
V Černošicích žiji 32 let a ráda, proto jsem se rozhodla opět vstoupit do komunální politiky. Proč právě za Věci černošické? Protože si myslím, že toto sdružení opravdu Černošicím pomůže vrátit původní lesk, o kterém slýchám od starousedlíků, mimo jiné i od maminky mého manžela, která v Černošicích žije již od roku 1940. Černošice byly vždy úhledným vilovým městem, a já doufám, že úhlednost se mu opět vrátí i s mou pomocí.
David Hendrych MBA
V roce 2001 ukončil studium na podnikohospodářské fakultě Czech Management Institute – ESMA Barcelona. Pracovní kariéru zahájil v roce 1996 v oboru telekomunikací. Od roku 2002 se věnuje daňovému poradenství. Je členem Komory daňových poradců ČR. V současné době působí na pozici daňového manažera pro střední Evropu v nadnárodní finanční společnosti.
Do Černošic se přistěhoval spolu s rodinou v roce 2007 z Prahy.
Hlavním motivem pro účast na kandidátce Věcí černošických je pro něj přesvědčení, že v komunální politice by mělo jít především o řešení konkrétních problémů a otázek týkajících se daného města nebo obce. Tyto problémy a otázky by přitom měly mít logické a na faktech založené řešení a neměly by být ovlivněny politickými nebo jinými (osobními) motivy tak typickými pro dnešní politickou scénu.
Vzhledem k tomu, že se narodil a vyrůstal na jednom z pražských sídlišť, spatřuje jedno z hlavních rizik pro Černošice v tom, že se z nich může stát noclehárna, kde lidé nežijí, ale pouze přespávají. Řešení vidí především v zaměření se na rozvoj a budování míst, kde se občané mohou setkávat a trávit svůj volný čas (sportoviště, dětská hřiště, oddechové zóny) a v rozumné regulaci dalšího rozvoje města.
E-mail: d.hendrych@vecicernosicke.cz
Ing. Tomáš Kratochvíl
V roce 1993 jsem absolvoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT v Praze, obor biokybernetika. Poté následovaly kurzy marketingu a podnikové ekonomie. Nyní se zabývám systémovou analýzou v oblasti podnikových informačních systémů a podnikového řízení.
V Černošicích bydlím od roku 1997, mám dva syny. Moje žena Alžběta je speciální pedagog, do minulého školního roku působila v základní škole v Mokropsích. Rád vyrazím do přírody na kole nebo lyžích.
Důležité je nalézt citlivou rovnováhu mezi rozvojem města a kvalitou služeb, které je potřeba zajistit. To vše s ohledem na ekonomické možnosti. Systém činnosti obce by se měl řídit pravidlem transparentnosti a otevřené komunikace.
Mgr. Martin Stádník
Absolvent právnické fakulty UK v Praze (1993), po půlroční stáži na Faculté Jean Moulin II v Lyonu, nastoupil jako asistent produkce v česko-francouzské filmové produkční společnosti. Od roku 1997 se jako vedoucí produkce podílel na vzniku mnoha filmových projektů, reklamních spotů, pořádání sportovních a kulturních akcí.
Jako rodilý černošičák by rád skloubil to „staré, dobré vesnické“, co zde ještě donedávna bylo patrné, s novým vývojem směřujícím k typu „městské Černošice“. Zájem o místo, kde žijeme, by měl začínat dříve než jen v okamžiku, kdy nám sousedův dům stíní nebo kaluže z výmolu silnice stříkají na plot. Tento zájem by měl nás občany spojovat a spolu s vedením města, jemuž bychom byli zároveň kritikem i partnerem, bychom se měli snažit jej prosazovat.
To, že zákon jako základní právní norma fungování celospolečenských vztahů vyžaduje ještě určitou dávku morálky (neboť i dle zákona je možné měnit louky na stavební pozemky, dodatečně schvalovat projekty atd.), se zdá jako téměř zapomenutá fráze. Avšak v podmínkách malého města, jakým Černošice jsou, kde si do pomyslného talíře vidíme více, bychom mohli a měli morální kredit vzájemně vyžadovat bez ohledu na to, že se celá společnost topí v marasmu.
doc. PhDr. Karel B. Müller, Ph.D.
V Černošicích bydlím (s přestávkami) od narození a jako asi většina příslušníků mé generace jsem vyrůstal s odtažitým vztahem k politice. Pád komunismu, který jsem prožíval v maturitním ročníku radotínského gymnázia, a zvídavost ohledně předpokladů a možností naší společnosti na cestě k demokracii vedly k tomu, že se dnes politikou zabývám profesionálně. Od roku 1999 přednáším o demokracii a politických systémech na katedře politologie Vysoké školy ekonomické v Praze. Věnuji se především srovnávacímu výzkumu demokratických tradic a způsobů vládnutí v Evropě a USA. Jsem autorem řady odborných i popularizačních článků a knih, členem četných tuzemských i mezinárodních organizací a iniciativ, jsem dlouholetým členem místního Sokola a tenisového oddílu v Dolních Černošicích.
Můj zájem o místní problematiku byl vždy intenzivní, avšak spíše se omezoval na volnočasové aktivity. Motivace kandidovat do zastupitelstva města vychází z mého naturelu i celoživotní zakořeněnosti v místním prostředí. Musím se však přiznat, že spouštědlem mého rozhodnutí byla také poměrně prozaická zkušenost. Přeji si žít v takovém veřejném prostředí, ve kterém se nebudu stydět za své politické zástupce a ve kterém se nebudu muset vrcholným představitelům města vyhýbat. Co tím myslím…
…bylo jarní páteční poledne, když jsme já a můj kolega vyrazili na společný oběd do restaurace U Mlynáře. Svítilo jarní sluníčko a zahrádka byla právě zprovozněna. Situace vypadala idylicky až do chvíle, kdy před hostincem zahvízdaly gumy. Do restaurace vstoupila skupina povykujících osob. Domnívali jsem se, že se jedná o bezprizorní teenagery, kteří si „za školou“ posilují sebevědomí „testováním“ společenských norem. Míra jejich hlučnosti a frekvence vulgarit, které zcela nabouraly zdání pohody a civilizovanosti okamžiku, samozřejmě hned přitáhly naši pozornost. Dokážete si asi představit naše zděšení, když jsme byli konfrontování se zjištěním, že ve skupince „zlaté mládeže“ je i vrcholný představitel města z místní ODS. To nejhorší však mělo teprve přijít. Následovaly projevy arogance mocných. Dotyčný se špičkoval s ostatními tím, že na ně zavolá místního strážníka za to, že parkují uprostřed Masopustního náměstí. Naše volba byla jediná, okamžitý ústup. Při odchodu jsme si stačili všimnout, že místní politik parkuje pod značkou zákazu zastavení proti hasičské zbrojnici. Na scénu právě dorazil jeho „nadřízený“ z ODS a z odstupu jsme ještě slyšeli, jak na ostatní ostentativně z dálky volá: „vy ....., jak to parkujete!“ Tolik historka.
Moje rozhodnutí kandidovat za sdružení nezávislých kandidátů Věci černošické bylo ovlivněno především tím, že si nesmírně vážím úsilí, které jejich zastupitelé věnují místní politické práci. Oceňuji jejich snahu o vytvoření vlastní komunikační platformy s černošickými občany (Zpravodaje) jako reakci na nestydatou „putinizaci“ Informačních listů, jež musí urážet každého demokraticky smýšlejícího člověka a na jejichž stránkách jsou představitelé Věcí černošických ze strany starosty a místostarosty města dlouhodobě morálně diskreditováni. Vážím si toho, že Věci černošické plnily úlohu konstruktivní opozice, bez které se nemůže rozvíjet žádná demokratická společnost. Častá námitka současného vedení města, že pouze kritizují, není oprávněná.
O tom, že se naše obec nevyvíjí správným směrem, se není třeba dlouze rozepisovat. Kobercová zástavba dominuje a rozvoj veřejného prostoru a infrastruktury pokulhává za masivním nárůstem rodinného bydlení. Ano, něco pozitivního se současnému vedení města povedlo realizovat, a jistě si všichni nezaslouží pouze hanu, není však jasné, zda jsou Černošice lepším místem pro život než na počátku 90. let. Domnívám se, že ne. Převládají okrašlovací projekty a pokládka nekvalitního asfaltu. Máme poddimenzované školky a situace se bude nejspíš zhoršovat, máme ranní dopravní zácpy a zhoršující se kvalitu ovzduší. Dochází k nevratnému zastavění a poškození krajiny. Mizí prožitek otevřeného prostoru a volné přírody, kvůli kterému se mnozí do Černošic stěhovali a „zelené výletní městečko“ získává ráz překotným rozvojem poznamenaného předměstí. Zimní inverze připomínají vrchol industriální éry v 19. století. „Městečku milionářů“ chybí alespoň jedno slušné dětské hřiště. Snad každá druhá pumpa na německých dálnicích má lepší dětské hřiště než Černošice. Informační listy, které mívávaly polemický ráz, dnes připomínají Rudé Právo před listopadem 1989. A co je nejhorší, na radnici získali navrch lidé, kteří bezskrupulózně zneužívají veřejné funkce k vlastnímu prospěchu.
Když jsem před lety pobýval ve Velké Británii, jež je jednou z nejstarších demokracií na světě, pamatuji si, jak mne překvapilo samozřejmé ztotožňování politického angažmá se službou veřejnosti. Není to však ani tam věc samozřejmá, veřejné funkce jsou zneužívány i v nejvyspělejších demokraciích. Rozdíl je však v tom, jak moc toho veřejnost „snese“ a jaké zdroje dokáže využít a jako nástroje mobilizovat k omezování takovýchto jevů. Volební účast a veřejné angažmá pochopitelně patří mezi nástroje nejúčinnější.
Když jsem později přemýšlel o své zkušenosti „U Mlynáře“, zhrozil jsem se při představě, že bych u stolu seděl se svojí čtyřletou dcerou. Jak bych jí asi odpověděl na otázku „Tatínku, proč odcházíme? A co je to za lidi?“… Odpověď ve stylu „Ale, to je jen jeden pán z radnice“ by jistě nebyla správnou lekcí občanské výchovy. Proto, když vyrazíme s rodinou na oběd do některé z místních restaurací, jsem raději ve střehu. Některým vrcholným představitelům města (z ODS) se snažím vyhýbat, abych nemusel své dceři lhát.
Petr Zmatlík
V Černošicích bydlím od svého narození v rodinném domku, který zde před válkou postavil můj děda. Mám dvě dospívající děti a mojí zálibou je sport, teď už pouze stolní tenis, který zde vedu a v Sokole cvičím naše žáčky. Je mi 52 let a pracuji jako elektromechanik.
A protože jsem starousedlík, pamatuji, jak vypadaly Černošice před léty, když jsem hrál na Kazíně fotbal, v Černošicích házenou a na Vráži jsme cvičili v sokolovně a hráli fotbálek na místních pláccích, kterých tu bylo požehnaně. Dnes je situace trochu jiná. Ze třech sokoloven zbyla jedna a z většiny ploch pro sportovně-rekreační činnost se pomocí kulatého razítka staly stavební parcely. Tím se z někdejší vilové oblasti stává postupně satelitní město vhodné tak na přespání. A protože víme, komu za tento „poděkovat“, je, myslím, na čase podpořit místní opozici.
MUDr. Josef Kraus
Je mi 38 let, v roce 1997 jsem promoval na 1. Lékařské fakultě University Karlovy v oboru všeobecné lékařství. V roce 2005 jsem složil specializační atestaci z úrazové chirurgie a v současné době pracuji jako člen traumatologického týmu I. Chirurgické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice Praha. Specializuji se na problematiku sportovních úrazů a chirurgii ruky. Jsem ženatý a mám dvě dcery ve věku 5 let a 1 rok. Mojí hlavní mimopracovní zálibou je sport. Aktivně hraji volejbal, rád vyjíždím na kole do okolí, v zimě na lyže.
V Černošicích bydlím od narození, důkladně znám město i okolí a není mi lhostejné, co se zde za posledních 10 let děje. Bezkoncepční živelná výstavba bez ohledu na možnosti infrastruktury, nedotažené projekty, zcela bezskrupulozní chování části zastupitelů a starosty, neexistující veřejná diskuze atd. Za klíčovou podmínku pro fungování komunální (a nejen komunální) politiky považuji transparentnost, a to jak po stránce věcné, tak po stránce personální. K tomu, aby došlo k obnovení důvěryhodnosti zastupitelstva a nebyla tato funkce zneužívána k prosazování soukromých zájmů, bych považoval za prioritně důležité:
- přibrzdit enormní migrační přírůstek obyvatelstva obce až do dořešení infrastruktury, vybavenosti a všeho ostatního co s rozvojem obce souvisí
- zásadně přehodnotit výstavbu viladomů v obci a poslední zbytky půdy v majetku obce využít k vylepšení občanské vybavenosti, zejména na území před mokropeskou školou se zřetelem na potřeby školní mládeže (hřiště u školy, bazén k výuce plavání, vybudování moderní víceúčelové tělocvičny aj.)
- vrátit se k původní (historické) úloze obce jako důležitého rekreačního centra, které by nebylo jen noclehárnou Prahy, ale poskytovalo především stálým občanům Černošic možnost odpočinku, sportovního a kulturního vyžití a nabízelo životní prostředí neohrožující zdraví občanů
- neopomíjet zájmy starousedlíků a to jak z hlediska jejich každodenních praktických potřeb tak i při koncipování budoucí vize rozvoje obce
- zásadně zrevidovat cíle a obsahovou náplň černošického zpravodaje, který by neměl jen hájit zájmy oficiálních představitelů obce.
Ingrid Behenská
V roce 1988 jsem absolvovala Střední uměleckoprůmyslovou školu – obor scénografie.
Dnes pracuji pro různé produkce jako pomocná režisérka. Jsem vdaná, mám tři děti. Volný čas trávím aktivně sportem a kulturou.
Do Černošic jsem se přestěhovala v roce 1984, do ulice v centru města, ale bez kanalizace, bez asfaltu a bez chodníku. Situace se s obtížemi po letech změnila, ale vím, že zde žije ještě mnoho spoluobčanů, kteří na svůj chodník či zpevněnou komunikaci stále čekají. Mnohé děti ještě stále nemají, a to i při vzrůstajícím silničním provozu, bezpečnou cestu do školy. Chybí zde více míst pro kvalitní využití volného času.
Podporuji Věci černošické, protože mi není lhostejné, jak Černošice dnes vypadají a jakou mají vybavenost. Chci zlepšit současný stav účelným a transparentním vynaložením finančních prostředků. Zároveň se zasadím o zlepšení komunikace mezi zastupitelstvem a občany.
Ing. Jan Fara, Ph.D.
Je absolventem Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze. Po vysoké škole pracoval na technických pozicích, postupně nabral zkušenosti v oblasti financí a řízení lidí. Dnes pracuje jako obchodní ředitel v jedné nadnárodní společnosti.
V Černošicích žije od roku 1992, kde společně s ženou Jaroslavou vychovává čtyři děti. Má rád humor a lidi, na které se může spolehnout.
Svoji roli ve Věcech černošických vidí jako pomoc a podporu těm, kteří již nechtějí být obětí sobeckých zájmů a materialistické slepoty. Věří, že drobné krůčky a kroky Věcí černošických povedou postupně k viditelným výsledkům, které Černošice potřebují.
Ing. Irena Hausmannová
Je mi 53 let. Jsem absolventkou stavební fakulty ČVUT, obor pozemní stavby. V současné době pracuji jako stavař – krajinář na Správě Chráněné krajinné oblasti Český kras. Mám dvě dospělé dcery. V Černošicích bydlím od r. 1987. Mezi mé zájmy patří především architektura, knihy a sport. Mám moc ráda skály a letní i zimní hory. Jsem členkou černošického tenisového oddílu. Několik let jsem v bývalém kulturním středisku na Vráži vedla kursy cvičení dětí, jeden rok i kurzy cvičení žen.
Zrušením společenského centra na Vráži došlo ke zhoršení dostupnosti a omezení příležitostí pro vzdělávací a sportovní kursy a pro společenské a kulturní akce. Při rozvoji města jsou podle mého názoru tyto potřeby obyvatel opomíjeny. Ve srovnání s mnoha daleko menšími sídly je situace žalostná. Myslím si také, že rozhodování radnice není vždy ku prospěchu Černošic.
Na kandidátce sdružení Věci černošické jsem proto, abych alespoň trochu přispěla k vyřešení problémů, které nás v Černošicích trápí, a pomohla k vytvoření příjemného místa k bydlení, jak se na Černošice patří. Díky své profesi se mohu zúčastnit práce ve stavební komisi.
Zbyněk Fojtů, akademický sochař
V roce 1988 jsem absolvoval VŠUP v Praze. Zabývám se sochařskou tvorbou, především navrhováním pamětních mincí a medailí, působím také jako pedagog na výtvarné škole. Jsem ženatý a mám 2 děti. Manželka Martina již řadu let vede v Černošicích výtvarné kurzy pro děti i dospělé. Trvale zde bydlíme od roku 2000, ale už dříve jsme sem jezdili na chatu.
Není mi lhostejné, jakým způsobem se naše město rozvíjí, proto jsem se stal členem občanského sdružení Spolu již od jeho založení. Jde mi o to, aby se peníze investovaly do potřebných a reálných projektů, a aby se neztrácely v neuvážených a nesmyslných investicích.
Věřím, že Věci černošické jsou zárukou pozitivních změn v našem městě.
Mgr. Milada Macourková
Jsem absolventkou Vysoké školy pedagogické v Praze. Promovala jsem v roce 1960. Učila jsem na školách středního stupně, po roce 1993 na Filosofické fakultě University Karlovy. V současnosti jsem v důchodu. Náš rod sídlí v Černošicích od roku 1914.
Jako starousedlík a důchodce chci přispět k tomu:
- aby v naší obci vládlo porozumění mezi generacemi a sociálními skupinami
- aby se rozumně hospodařilo s financemi a majetkem ve všech částech obce a s ohledem na různé skupiny obyvatel (máme pláž, ale nemáme sklenářství, máme skate-park, ale nemáme opravnu obuvi, atd.)
- aby se stručně a jasně zveřejňovaly všechny finanční toky a majetkové aktivity rady města
- aby členové zastupitelstva zveřejnili svůj majetek před nástupem do funkce a po skončení volebního období