To jsou tvrzení, na nichž se pravděpodobně shodneme. Prioritní funkcí školy je vzdělávání a výchova dětí, jejímž základem je kvalitní pedagogický personál. Myslím, že ten v Černošicích máme, a já si práce našich učitelů nesmírně vážím. Nelze však opomenout ani vliv prostředí, v němž se děti podstatnou část dne pohybují. A o tom je můj příspěvek. Protože se opravdu nedá říct, že mokropeská škola je vlídným místem s funkčním prostorovým uspořádáním a upraveným okolím.
Kvůli setrvalému nárůstu počtu dětí v našem městě je škola průběžně přistavována. Nejnovější budova není v současnosti dokončena a některé její prvky jsou proto nefunkční. Budova byla projektována i s tělocvičnou, ale městu se nepodařilo získat dostatečně velkou dotaci a výstavba tělocvičny byla odložena na neurčito. Děti, učitelé i rodiče jsou tak nuceni fungovat v provizoriu, které může trvat ještě několik let. Problémy, které z toho plynou, jsou mimo jiné tyto:
Nepořádek okolo školy je nepřehlédnutelný a trvalý. Některé odpadky setrvávají na svých místech i několik týdnů. Počet cigaretových oharků na metr čtverečný před budovou prvňáčků je odpuzující. Za školou je neuhrabané listí, kyblík plný plastových kelímků a vajglů, vedle nafukovací haly leží několik týdnů jakási dosti odporná plachta, hřiště u školy je rovněž plné odpadků. Prvňáčky už od prvního dne vítají hned za vchodem nefungující hodiny s upadnutou ručičkou. Obejdete-li školu ze všech stran, objevíte mnohá nevábná zákoutí, pomalované zdi, rozbité okapy, rozbité světlo a čouhající dráty. Veřejné osvětlení před školou často nesvítí a děti chodí v zimě z odpoledního vyučování nebo kroužků po tmě v nepřehledném terénu.
Vedení školy o většině uvedených problémů ví a některé se řešit snaží. Je však limitováno nejen finančními, ale i technickými možnostmi, které má k dispozici. Ředitel školy musí zajišťovat provoz a pořádek ve třech velkých budovách v Mokropsích a jedné v Černošicích, včetně okolních pozemků, kde se denně pohybuje více než 700 dětí (nepočítaje v to další desítky dětí, které zde navštěvují zájmové kroužky v odpoledních hodinách). Je pravda, že vandalismus a lhostejnost některých dětí je větší, než tomu bývalo dříve, a také je pravda, že rozloha pozemku kolem školy několikrát převyšuje normu pro jednoho školníka. Jako zastupitelka bych se sice mohla odmítnout popsanou situací zabývat se slovy, že škola je samostatný subjekt a jako takový by si měl s těmito problémy v rámci svého rozpočtu poradit. Ale do školy chodí naše černošické děti a já nechci, aby si zvykaly na to, že nepořádek je normální.
Proto jsem předložila návrh projednat na nejbližším zasedání zastupitelstva i tuto problematiku. Navrhnu, aby se uskutečnila schůzka kompetentních osob z úřadu i školy, jejímž cílem bude zmapování situace a hledání řešení. Umím si představit, že výsledkem bude například:
V této souvislosti ráda uvítám další připomínky a návrhy na zlepšení situace, které předáte buď přímo úřadu nebo mně na kontakty uvedené na konci Zpravodaje.
Prvního září se při vítání školáků nechal pan starosta slyšet, že město školu podporuje. Je mi líto, pane starosto, není to vidět! Zkusme to změnit.