Spalování plastů, domácího odpadu, chemicky ošetřeného dříví a dalších látek, jejichž pálením se do ovzduší uvolňují toxické látky, je již zakázáno zákonem. Podle zákona o ochraně ovzduší (č. 86/2002 Sb., příloha č. 11) může obec navíc vyhláškou zakázat i některé druhy paliv pro malé spalovací zdroje znečišťování (domácnosti). Jedná se o méně kvalitní paliva s vyšším obsahem síry a příměsí dalších látek, které mají při spalování nepříznivý vliv na kvalitu ovzduší: hnědé uhlí energetické (nejedná se o běžně užívané hnědé uhlí), lignit, uhelné kaly a proplástky.
Ačkoliv by se v současné době žádné z těchto paliv nemělo nacházet v běžné distribuční síti, je stále možné tato paliva získat, například u těžebních společností. Proto nelze zcela vyloučit, že je někdo v domácích kotlích spaluje.
Řada obcí se rozhodla plně využít prostor poskytnutý zákonem o ochraně ovzduší a takovou vyhlášku přijala. Na květnovém zasedání zastupitelstva jsem podala návrh usnesení na vypracování vyhlášky o zákazu spalování výše jmenovaných paliv. Usnesení bylo všemi přítomnými zastupiteli jednomyslně přijato.
Na červnovém zasedání, kde se měla vyhláška schvalovat, už zastupitelé jednotní nebyli a na pokyn pana starosty schválili záměr nejprve o vyhlášce veřejně diskutovat. I když v tomto případě o smyslu diskuze pochybuji, jsem ráda, že vyhláška nebyla rovnou smetena ze stolu. Proč nevyužít maximum toho, co nám zákon o ochraně ovzduší umožňuje? Zároveň doufám, že vedení města bude od této chvíle prosazovat veřejnou diskuzi i k dalším připravovaným vyhláškám.