Přežije lípa drastický zásah?
Na křižovatce ulic Vrážská a Husova stála od nepaměti lípa. Podle
historických zmínek tu odpočíval pod košatou lípou už Karel IV, mohutná
lípa (pravděpodobně její pokračovatelka) tu stála až do roku 1930, kdy ji
zapálil blesk. Na jejím místě pak byla vysazena nová lípa, také zvaná
Švehlova, podle tehdejšího premiéra Antonína Švehly, který ji zde
vysadil. Obyvatelé Vráže považovali vždy toto místo za významné, proto
sem po druhé světové válce umístili i pomníček padlým spoluobčanům.
Za každého z nich v okolí vysadili novou lípu (celkem 22) a o všechny
stromy se vzorně starali.
![[FOTO] Lípa](/images/aktuality/lipa-drasticky-zasah01.jpg)
S plánovanou výstavbou Centra Vráž rostly obavy místních
občanů, zda lípa a pomníček nebudou muset ustoupit betonovému komplexu. Na
tyto obavy odpověděl mj. i článek nazvaný Centrum Vráž, uveřejněný
v Informačním listě č. 1/2006 na straně 3. Uvádí se v něm:
„Rovněž pomník obětem fašistické okupace zůstane na svém místě a
nikam se nebude přemísťovat.“ Autor článku, kulturní referent Pavel
Blaženín, se přitom odvolává na informace od investora. Ze zmíněného
článku čtenáři logicky usuzovali, že nebude-li se stěhovat pomníček,
nejsou v ohrožení ani stromy. První zmínka o přemístění pomníku se
objevila až v zápise z 25. schůze rady města, konané 5.11. 2007: „rada
města souhlasí s navrženým řešením přemístění pomníku v Centru
Vráž, zámková dlažba bude deponována do areálu TS.“
Krátce nato požádal stavitel Centra Vráž (firma IBS Rokal, vlastněná dobřichovickým starostou Michaelem Pánkem) odbor životního prostředí o povolení vykácet několik stromů, mezi nimi i zmíněnou lípu. Na záchranu stromu se okamžitě rozjela nebývalá akce. Místní sdružení se přihlásila jako účastníci řízení, z iniciativy aktivních občanů vznikla petice (na záchranu lípy i dalších stromů) a na odbor životního prostředí jsme podali návrh na vyhlášení lípy památným stromem, a to z kulturně-historického hlediska.
Vedení města si díky tlaku občanů uvědomilo vážnost situace a zahájilo jednání s investorem o zachování alespoň zmíněné lípy. Poté začalo uvažovat o jejím přesazení. Nabídky odborných firem se však pohybovaly v rozmezí 500 tisíc až 1,5 milionu s tím, že připravit osmdesátiletý strom na přesazení je minimálně rok trvající záležitost, a navíc s nejistým výsledkem. Na posledním zasedání zastupitelstva (20.4. 2008) navrhl pan starosta Rádl vyčlenit z rozpočtu technických služeb půl milionu Kč a věnovat je na přesazení lípy. Protože si většina zastupitelů dobře uvědomila, že přesadit lípu v této fázi je za daných podmínek nereálné a že peníze budou chybět na technickou správu města, návrh usnesení pana starosty nepodpořila.
Investor pochopil, že boj o lípu komplikuje jeho plány a zpozdí výstavbu druhé etapy Centra Vráž. Do drahého a již několikátého předělání projektu tak, aby vzrostlé stromy v dané lokalitě zůstaly ušetřeny, se mu logicky nechtělo, a proto se rozhodl nečekat na nejisté povolení ke kácení (místní sdružení byla totiž odhodlána odvolat se) a vyřešit situaci rychle a po svém.
![[FOTO] Lípa](/images/aktuality/lipa-drasticky-zasah02.jpg)
Ve středu 26.3. najela k lípě těžká technika, bagr ji obbagroval kořeny v poloměru cca 1,5m a jeřáb ji vytáhl (spíše vyrval) ze země. V necitlivém zásahu stavební firma pokračovala i přes protesty občanů a výslovný zákaz policie. Výkřik zaměstnance firmy „dělejte, jde o minuty…“ vážně zpochybňuje záměr celé akce. Přesadit vzrostlý strom je bezesporu náročná odborná práce a ne závod o čas s inspekcí životního prostředí, která přislíbila příjezd (ke kterému bohužel nakonec nedošlo z důvodu vytíženosti pracovníků). Podle očitých svědků byla lípa vsazena do narychlo vybagrované suťové navážky, nebyl zachován vyvážený poměr mezi korunou a kořenovým balem a do doby vzniku tohoto článku (tj. týden po přesazení) nebyl strom na novém stanovišti ukotven. Pro objektivnost nutno dodat, že lípa měla během „přesazování“ zajištěný kmen proti poškození a některé postranní větve byly zkráceny. Lípa byla jeřábem přenesena o několik desítek metrů dozadu, směrem k volejbalovému hřišti. Teprve čas ukáže, jestli se stane zázrak a lípa tento drastický zákrok přežije.
Kdo za to vlastně může?
Je samozřejmě velká škoda, že investor při pořizování stavebních plánů nebral v úvahu také tyto vzrostlé stromy. Daleko větší chybou je ale skutečnost, že si vedení města při prodeji pozemku nedokázalo vynutit – například formou věcného břemene – zachování pietního místa a stromů, které mají pro obec určitou kulturní a historickou hodnotu.